Pomerančovník

Skutečný příběh

Pomerančové květy září pod sluncem...
Nikdy jsem nedestiloval vodu květů pomeranče, protože pomerančovník nevydrží klima v Haute-Provence, která spíše vyhovuje aromatickým rostlinám. Tyto stromy mě vždy fascinovaly. Možná to má něco společného s velice vzdálenou vzpomínkou na to vzácné ovoce, které jsme dostávali o Vánocích, balené jednotlivě do čtverhranných papírků s veselými motivy. Nebo ty malé svíčky, které jsme vyráběli jako ozdoby pro vánoční stůl z vyloupaných pomerančů. Nebo také ty aromatické kuličky s napíchaným hřebíčkem, které dodávaly našim domovům po celý rok kořeněnou vůni.

Pomerančovník je zranitelnější než olivovník nebo mandlovník a má raději pobřežní prostředí. Přestože si ve městě Grasse udělal jméno, stále se v regionu pěstuje jen velice málo pomerančovníků a výroba esenciálního oleje je vzácná. Květy pomerančovníku se teď sbírají pro parfémový průmysl hlavně na druhé straně Středozemí v Egyptu a v Tunisu.

Existují různé odrůdy pomerančovníku. Sladký pomerančovník plodí vánoční ovoce, přičemž nejcennější druh, pokud jde o esenciální olej, je hořký pomerančovník, který se nazývá Sevillský pomerančovník. Esence z pomerančové vody se získává v období jeho prvních květů v dubnu.

Květy se sbírají brzo ráno předtím, něž sluneční teplo ovlivní jejich čerstvost a sbírají se do plátěných košů. Destilují se ještě v ten samý den, aby se zachovala jejich plná vůně. Výsledkem je taková jemná a delikátní esence, že ji nazvali po známé Italské aristokratické krásce ze 16. století, která se jmenovala Nerolla.

Voda pomerančových květů, kterou Nerolli destilovala jí udržela reputaci v oblasti Grasse mnoho let. Její vzácná, uklidňující a osvěžující voda se používala tisíce let ve východní části Středozemí na mytí rukou vzácných hostů před jídlem. Byl to nadčasový rituál uvítání a respektu.
 
  
Odhalte Pomerančovník

Pomerančovník nám už nedává jenom své jarní kvítí. Slupka z jeho malých zelených plodů se používá k výrobě esenciálního oleje, který se jmenuje “malá semínka', jehož vůně je ostřejší a ovocnější a který se používá hlavně k výrobě eaux de cologne a mýdel.

Na podzim, druhé zakvetnutí pomerančovníku, přináší květy s menší esencí. Tyto se používají do kytic a na tradiční pomerančové kruhy pro novomanžele. V oblasti Středozemí se bílé květy pomerančovníku považují za symbol čistoty.

Květy, které se sklidí, vytvoří zimní plody. Lidé z Grasse kdysi měli zvyk obrátit hrubou slupku obráceně a vyrobili tak pouzdro na šperky a krabičky na sladkosti, některé z nich je možné vidět v muzeu parfémů. Myslel jsem si, že tato tradice úplně vyhynula, ale nedávno jsem procházel kolem dílny řemeslníků, kteří stále vyrábějí tyhle křehká a cenné pouzdra. Hádejte kde! V Kalifornii! Toto know-how se teda nakonec neztratilo, stále se obohacuje, tak jako mnohé jiné cenné a užitečné produkty pomerančovníku.

Olivier Baussan